Základní popis a historie
Červená řepa je blízkou příbuznou mangoldu a řepy cukrovky. Patří mezi kořenovou zeleninu, stejně jako mrkev či vodnice. Jedná se o plodinu s příjemně kořenitou chutí. Je klasickou zimní zeleninou, známou již od starověku.
Znali ji a velmi si ji cenili již středověcí zahradníci.
Kdysi se považovala za typické jídlo chudých, dnes je vyhledávanou delikatesou.
Sklízí se od konce srpna do října.

Nutriční hodnoty
Těžko najdeme jinou zeleninu, která má tolik omlazujících účinků jako červená řepa. Syrová je mimořádným zdrojem kyseliny listové - vitaminu B9 (až 150 µg na 100 g), jež podporuje růst buněk. Obsahuje též značné množství draslíku (více než 300 mg na 100 g), který pomáhá upravit krevní tlak a urychluje mozkovou činnost. Hned poté následuje sodík s 60 mg. Rovněž najdeme vysoké množství vápníku (29 mg) a hořčíku (25 mg), jež posiluje svalstvo a nervovou soustavu, křemík, který zbavuje mozkovou kůru jedovatých kovů, dále vitamin C, vitamin B2, podporující zdravý růst dětí, vitamin B6, nutný k dobrému trávení bílkovin, pro tvorbu krve a obranyschopnost organismu proti infekcím. Betain chrání cévy před kornatěním a posiluje činnosti jater. Kromě železa, mědi, zinku a manganu najdeme též bór, chrom, nikl, fluor, selen, tedy stopové prvky, jež jsou velice prospěšné pro fungování buněčného metabolismu. Červená řepa posiluje kosti a vaziva, aktivuje zásobování buněk kyslíkem, zvedá dobrou náladu, zvyšuje lesk a hebkost pokožky, vlasů a nehtů, působí močopudně.
Je ceněna při krevních chorobách a nádorovém onemocnění. Její šťáva je výborným protirevmatickým prostředkem a dovede vázat radioaktivní látky a těžké kovy. Působí jako detoxikant, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a má protisklerotické účinky.
Kromě toho, že podporuje chuť k jídlu, je i velmi chutná. Přestože je poměrně sladká, je překvapivě nízkokalorická. Vyhýbat by se jí měli lidé s ledvinovými kameny, protože obsahuje oxaláty. K její výrazné chuti přispívá kyselina jablečná, vinná a citrónová.
Vytváří si "zásoby" sacharidů (cukrů) v průběhu posledních fází svého vegetativního života. Obsahuje jich 8 -10 g na 100 g, což je samozřejmě více než u většiny jiné čerstvé zeleniny (2 - 4 g na 100 g). Díky této relativní bohatosti sacharidů se její energetický přínos pohybuje v průměru 40 kcal na 100 g. Ale to není důvodem, abychom ji vyřadili z našeho jídelníčku, především v době, kdy držíme dietu. Je totiž bohatá na minerály a stopové prvky, jejichž dostatečný přísun nám právě při držení diet výrazně chybí. Navíc tyto sacharidy jsou složeny především ze sacharózy, jež činí více než 90%. 
Řepa je zdrojem vlákniny (2,5 - 3,1 g na 100 g), která je velice účinná k stimulaci a dobrému fungování trávicího traktu, dále zpomaluje a reguluje trávení sacharidů, které jsou tak postupně přeměněny. Z 80% se jedná o nerozpustnou vlákninu (celulózu a hemicelulózu), které formují stěny rostlinných buněk a z velké části jsou zodpovědné za pevnost a strukturu zeleniny.
Její listy jsou též jedlé, chutné a jsou cenným zdrojem vitaminu A, železa a draslíku.


Využití v kuchyni
Při nákupu čerstvé řepy by její bulvy měly být hladké, nesvraštělé, pevné, raději menší a souměrné. Pokud je scvrklá, změklá a s hnědými flíčky, není již tak čerstvá. Čerstvá se skladuje v chladničce v zeleninové schránce, kde vydrží 2 - 4 týdny. 
U nás se nejčastěji nakládá s křenem a fenyklem do octového nálevu a takto se podává jako příloha k masu. Velice chutná je též vařená, pečená či zapečená se sýrem. Jedno z nejznámějších užití je jako ingredience v polévce - boršči. Velice dobrá je nastrouhaná a přelitá smetanovou zálivkou. Společně s jablky tvoří výborné syrové zeleninové saláty.
V průběhu celého roku pak na trhu najdete sterilovanou řepu - kuličky, krájenou na kostky, na nudličky. Výběr jednotlivých forem zpracování pak většinou záleží na předpokládaném užití a konzumaci.

 - nahoru na stránku -