Popis a historie
Paprika je teplomilná, jednoroční, nevysoká a větvitá rostlina. V průměru dosahuje výšky 40 - 50 cm. Květy jsou početné a malé, bílé, v počtu 6 - 8. Plody se krásně vyjímají na pozadí jejích listů. Zpočátku jsou zelené, poté se zabarvují do červena, oranžova nebo žluté barvy.
Pochází z teplých oblastí Střední Ameriky, zřejmě z Mexika. Archeologové zde při svých výzkumech objevili zrna stará 5000 let. Do Evropy ji přivezla Kolumbova výprava z ostrova Haiti. Poté se rozšířila na Balkán, do Maďarska a Španělska. V ostatních zemích Evropy se objevila až v 19. století. Postupně z ní byl vyšlechtěn zeleninový typ se silnější dužninou, rozmanitého tvaru i barevnosti. Nezralé plody jsou zpravidla zelené, zráním se barva mění od bělavé přes oranžovou, žlutou, červenou, rudou a temně fialovou.
Existuje několik desítek odrůd, různých velikostí a různých barev. V současné době jsou v Evropě nejvíce ceněny nepálivé odrůdy, konzumované jako syrové i vařené.
Polní pěstování je úspěšné především v teplých oblastech na slunných a chráněných polohách. Paprika vyžaduje lehkou půdu s vysokým obsahem humusu, bohatě zásobenou živinami. Má velké nároky na dostatečný a pravidelný přísun vody, který zajistí umělá, nejlépe kapková závlaha. Zárukou výnosu a kvality plodů v našich oblastech je především pěstování pod fólií nebo ve skleníku.
Rozmnožuje se řízkováním nebo setím semen, a to od ledna do března.
Plody se sklízí postupným probíráním, v technické nebo biologické zralosti.
Je základní složkou maďarského národního pokrmu - guláše, a objevuje se v mnoha tradičních pokrmech zemí Středozemního moře: provensálské ratatouille, baskická piperade, španělská paëlla, italské antipasti atd.
Světová produkce papriky se odhaduje na 23,2 milionů tun (zdroj FAO, 2003). Největším světovým producentem je Čína s11,5 miliony tun. S výrazným odstupem pak následují Mexiko, Turecko, Španělsko.


Nutriční hodnoty
Celkové složení papriky se nijak výrazně neliší od většiny druhů zelenin. Obsah vody je vysoký (více jak 90%), energetických živných látek je naopak méně.
Sacharidy (neboli cukry) se pohybují mezi 2,2 - 4,7 g na 100 g (s průměrem okolo 3,5 g). Jedná se především o glukózu a fruktózu, zatímco sacharóza je jen ve stopovém množství.
Rostlinné protidy reprezentují okolo 0,7 - 1,9% (v průměru 1,1 g na 100 g).
Tuky nepřesahují 0,2 - 0,4 g na 100 g.
Z tohoto důvodu je energetická úroveň papriky skromná: pohybuje se v řádu 21 kcal (88 kJ) na 100 g, přičemž nejvíce jí dodávají sacharidy.
Množství vlákniny je relativně vydatné (2 g na 100 g) a je složena především z celulózy a hemicelulózy, jež utvářejí stěny rostlinných buněk.
Hlavní charakteristikou papriky je její vysoký obsah vitaminu C, dokonce několikrát vyšší než u citronu (126 mg na 100 g). Je zeleninou, která ho obsahuje nejvíce, hned po petrželi. Výrazně překračuje jeho množství ve špenátu či zelí. Nejvíce vitaminu C je v zelených, ještě nedozrálých plodech. Zralé plody pak obsahují více provitaminu A, a to v průměru 0,7 mg na 100 g, červené druhy pak až 3,5 mg. Paprika dále obsahuje vitaminy skupiny B (0,02 - 0,7 mg podle druhu vitaminu) - B1, B2, B9 (kyselina listová), niacin, vitamin E (1,4 mg na 100 g).
Z minerálních látek je nejvíce přítomen draslík (více než 170 mg na 100 g), dále pak fosfor, hořčík, vápník, železo (0,4 mg na 100 g), měď, mangan, zinek, jód atd. Obsahuje též křemík a fluor, čímž dodává potřebné látky kůži, nehtům a vlasům. Naopak množství sodíku je zvláště nízké (v průměru 2 mg na 100 g).
Obsahuje také fytoncidy, které brzdí rozvoj bakterií.
V průběhu zrání zaznamenáváme zvýšení úrovně sacharidů, organických kyselin, barviva a vitaminu C (který u některých odrůd může dosahovat až 300 mg na 100 g). Zpravidla je poměr sacharidy / organické kyseliny vyšší u ještě zeleného plodu než u zralé červené papriky.
Zralé papriky jsou bohaté na žluté, oranžové a červené barvivo. Jedním z nich je karoten (provitamin A), ostatní jsou xantofyly: kapsantol, kapsorubin, kapsantin atd. nebo xantony a flavonoidy, jež posilují cévy.
I v zeleninových odrůdách existují pálivější druhy, které příliš silně stimulují zažívací ústrojí - střeva, ledviny a močový měchýř, dráždí sliznice. Pálivost způsobuje alkaloid kapsaicin a kapsinoid. Ty jsou přítomny v zrníčkách a jejich míra nepřesahuje 0,2% (přičemž ve feferonce je jich 10 - 25 krát více). Při pěstitelském šlechtění je snaha získat odrůdy zbavené těchto dráždivých látek.
Paprika podporuje chuť k jídlu, činnost trávicích šťáv, žluči, štítné žlázy. Je obtížně stravitelná, především její slupka. Obecně je zdraví prospěšná, ale méně vhodná při chorobách žaludku, střev a žlučníku.
Pro zlepšení její stravitelnosti se doporučuje nakrájet čerstvou papriku na maličké kousíčky a dobře rozkousat. Můžeme ji též zbavit její tvrdé slupky tím, že ji dáme na několik minut do trouby nebo na gril.


Nutriční a dietetický prospěch
Široká vitaminová aktivita
Díky rekordnímu obsahu vitaminu C může paprika hrát užitečnou úlohu ve způsobu stravování. A to i když je konzumována jen v malém množství (což je příklad jejího použití jako jedné z ingrediencí v míchaném salátu) nebo pokud ji podáváme vařenou (při vaření můžeme ztratit až 60% vitaminu C). Jedna porce (50 g) uvařené papriky dodá více než 60 mg vitaminu C, což je 75% doporučené denní dávky. A 200 g uvařené papriky dodá více než 100 mg vitaminu C, což štědře pokryje jeho denní potřebu. Navíc přítomnost barviva flavonoidu zvyšuje potenciál působení vitaminu C.
Přínos provitaminu A u stejných porcí syrové nebo uvařené papriky reprezentuje 15 - 50 % jeho doporučeného množství.
Vitamin C a provitamin A patří do skupiny vitaminů s antioxidačními účinky, jež jsou vyhledávány především kvůli jejich ochrannému a preventivnímu účinku (vzhledem k předčasnému buněčnému stárnutí, nádorovému bujení či kardiovaskulárním nemocem).
Vysoké množství vlákniny a málo kalorií
Množství vlákniny v paprice (ve 100 kcal) překračuje 9 gramů, což ji řadí z tohoto úhlu pohledu mezi nejzajímavější zeleniny: pomáhá posílit příjem vlákniny při dietě bez jakéhokoliv rizika zvýšení energetického přínosu. Můžeme připomenout, že 50 g syrové papriky dodává jen 10 kcal, porce 200 g pak 42 kcal (tedy 2% celkového denního energetického přínosu).


Nákup a využití v kuchyni
Na trhu najdeme různé barevné odstíny paprik, jež značí odlišný stupeň zralosti ale i jednotlivé druhy odrůd. Nezávisle na barvě by měla být paprika pevná, její slupka hladká, lesklá, napnutá.
Ještě celou ji můžeme skladovat až 8 dní v dolní části chladničky v zeleninovém boxu, protože při pokojové teplotě ztrácí vodu a kazí se.
Krájíme ji těšně před jídlem na drobné kousky.
Hodí se do salátů, do směsi s rajčaty, cuketou, lilkem, je výborná marinovaná v olivovém oleji, dušená, k zapékání, na gril, do špízů, k plnění.
Správným způsobem připravená šťáva z papriky, smíchaná se šťávou z karotky, je hodnotným výživným nápojem.
Recept z italské kuchyně: "Peperonata" - v hrnci zpěníme 4 nakrájené cibule na 2 lžících oleje. Hned podlijeme trochou vody a přidáme 600 g nakrájených různobarevných paprik, plátky ze 4 stroužků česneku, 1/2 lžičky rozmarýny, 1/2 lžičky šalvěje, špetku tymiánu, sůl a pepř. Podusíme 10 minut, přidáme 8 rajčat nakrájených na čtvrtky. Podusíme dalších 10 minut a přidáme nasekanou petrželku. Podáváme s polentou nebo pohankou.

Recepty pro zdraví
Salát "Nice" - tento salát kombinuje rýži (dodavatele energie ve formě složitých sacharidů), papriku, rajčata, citron (s rozličnými minerálními látkami a vitaminy - vitamin C, karoten), tuňáka (nositele bílkovin) a nakonec olivový olej a olivy
(s nenasycenými mastnými kyselinami, jež mají opravdové ochranné účinky - srdce a krevní oběh, některé druhy rakoviny).
Paprika uvařená v troubě, oloupaná, pokapaná olivovým olejem a citrónovou šťávou: zajištěný přísun vitaminu C a provitaminu A.
Paprika a vejce: lečo s vejci, paprikou a masem - železo ve vajíčkách a mase + připojení vitaminu C z paprik.

- nahoru na stránku -